Z encykliky Mirae caritatis 

papeže Lva XIII. 

2. Chceme ze všech sil ukázat křesťanskému lidu Nejsvětější eucharistii jako nejbožštější dar, který lidem daroval ze samého hloubi svého srdce Spasitel, který tak „vroucně toužil“ po tomto podivuhodném spojení s lidmi. Zároveň je to dar podivuhodně mocný k uskutečnění nejspásonosnějších plodů Kristova vykoupení. Je pravda, že i v tomto směru jsme již učinili mnoho svými snahami a nařízeními. S radostí však připomínáme, že jsme schválili a obohatili o privilegia řadu institucí a sdružení, jejichž cílem je neustálá adorace Boží hostie. 

25. Tento svátost by měl být považován za ohnisko, v němž se soustřeďuje celý křesťanský život. Stává se tak tehdy, když se stává předmětem meditace, když se mu prokazuje náležitá úcta, nebo konečně tehdy, když je přijímán ve svatosti a čistotě. Všechny ostatní prostředky zbožnosti, jakékoli již jsou, se v něm shrnují a nakonec směřují k tomuto jedinému. Proto nás nepřekvapuje Kristovo přátelské povzbuzení a ještě úžasnější slib, který se v podstatě týká tohoto tajemství a každý den se v něm naplňuje: „Pojďte ke mně všichni, kdo jste unavení a obtíženi, a já vás posílím.“ 

27. Neustálá péče svaté matky církve se v tomto ohledu nejzřetelněji projevuje především ve výzvě Tridentského koncilu, která dýchá jakousi podivuhodnou láskou a laskavostí. Proto je toto přání hodno toho, abychom je v plném znění zopakovali křesťanskému lidu.

Svatá synoda s otcovskou láskou napomíná, prosí, vybízí a zapřísahá na milosrdenství Boží, aby všichni a každý jednotlivě, kdo nesou jméno křesťana, se sjednotili a shromáždili alespoň v tomto znamení jednoty, v této soudržnosti lásky a v tomto symbolu shody. Mějme na paměti tuto zvláštní lásku našeho Pána Ježíše Krista, který se vydal za cenu našeho spasení a dal nám své Tělo za pokrm, a s takovou vytrvalostí a silou víry, s takovou zbožností, ušlechtilostí a úctou svého srdce věřit a uctívat tyto svaté tajemství Těla a Krve Jeho, abychom mohli co nejčastěji přijímat tento nadpřirozený chléb a aby byl skutečně životem pro naše duše a věčným zdravím pro naše mysli. Posíleni jeho silou na cestě pozemského putování budeme moci dojít do nebeské vlasti, abychom tam jedli stejný chléb andělů, který zde přijímáme pod svatými podobami.