O adoraci

Co je adorace Nejsvětější svátosti?


Adorace Nejsvětější svátosti je akt klanění se Ježíši Kristu skutečně přítomnému v Eucharistii – tělem, krví, duší i božstvím.

Nejde o pouhou modlitbu „před symbolem“, ale o osobní setkání s živým Kristem, který zůstává přítomen ve svátosti oltářní i mimo mši svatou.

V Nejsvětější svátosti oltářní je obsaženo opravdu, skutečně a podstatně tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista, s duší a božstvím, a tedy naprosto celý Kristus. (KKC 1374)

Adorace je tedy:

  • odpovědí víry na Kristovu eucharistickou přítomnost,
  • prodloužením eucharistické oběti,
  • výrazem lásky, úcty a klanění.

Adorace je základní a nejvyšší postoj člověka vůči Bohu, v němž člověk vnitřně i navenek uznává Boha jako jediného Pána, Stvořitele a Spasitele, klaní se mu s pokorou a láskou a odevzdává se mu v úplné důvěře. 

Proč přijít na adoraci


1. Protože Bůh je přítomen

Nejsilnějším důvodem adorace není náš pocit, potřeba nebo problém, ale skutečnost Kristovy přítomnosti v Eucharistii.
Nepřicházím něco dělat“, ale být s Ním. 

„Pane, ke komu bychom šli?“ (Jan 6,68)

Adorace je odpovědí víry na fakt: On je zde.

2. Protože člověk byl stvořen k adoraci

Adorace není navíc k duchovnímu životu – je jeho základem.
Člověk, který neadoruje Boha, začne (často nevědomě) adorovat něco jiného: výkon, sebe, vztahy, strach.

Adorace vrací Bohu jeho místo a člověku jeho pravou svobodu.

3. Protože v adoraci se učíme mlčet a naslouchat

Ve světě hluku a tlaku je adorace školou ticha.
Bůh nemluví nejhlasitěji, ale nejhlouběji.

Kdo zůstává, začíná slyšet – ne hlasy, ale pravdu v srdci.

Adorovat znamená vzdát Bohu „chvalozpěv ticha“.
sv. Řehoř Naziánský


4. Protože láska zůstává

Na začátku adorace často nic „necítíme“.
Ale láska se neměří pocitem, nýbrž věrností přítomnosti.

Zůstat před Pánem znamená říci: „Nejsem tu pro to, co dostanu, ale pro Tebe.“

To je čistá adorace.

Pokud spěcháš, adoruj. Zjistíš, jak hodina denně na kolenou zpomaluje čas. Druzí budou vzdychat, jak rychle plynou dny, ale tobě se bude zdát, že  týden trvá dva. 
Když si navykneš spočívat v Pánově přítomnosti, nalezneš pokoj v tom, co děláš, a ztratíš neklid z toho, co je dosud neudělané.
(z knihy Drobky, Štepán Smolen)

5. Protože Kristus zůstává první

Ježíš v Getsemanech říká: „Zůstaňte zde a bděte se mnou.“ (Mt 26,38) Adorace je odpovědí Církve na tuto prosbu.

Zůstáváme s Ním:

  • v jeho osamění,

  • v jeho oběti,

  • v jeho tichu.

6. Protože v adoraci se člověk proměňuje

Neodcházíme z adorace jiní proto, že jsme mluvili, ale proto, že jsme byli vystaveni Boží přítomnosti. Jako Mojžíš, který sestoupil z hory proměněný, tak i adorující – často nepozorovaně – odnáší světlo.

7. Protože adorace nese svět

Mnohé milosti se rodí neviditelně:

  • pro rodiny,

  • pro kněze,

  • pro církev,

  • pro svět.

Adorující člověk stojí „mezi nebem a zemí“ a dovoluje Bohu jednat.

Na adoraci přicházíme, protože Bůh je přítomen.
Zůstáváme, protože ho milujeme.
A odcházíme proměnění, i když si toho hned nevšimneme.